Přitahuješ se silnýma, ale unavenýma a bolavýma rukama. A velmi rychle to dochází síla. Pud přežití je ale silnější, a tak se instinktivně držíš jako matčina prstu. Lněné lano tě škrábe do bolavých dlaní, ale ty pořád postupuješ vzhůru.
Nečekal jsi tak náročný výstup. Mysle jsi si, že to bude jen několik metrů, jenže ono se to táhne a konec šachty vidět není. Únavou se ti potí dlaně. A pot klouže.
Lano ti podklouzne a ty o to víc sevřeš dlaně kolem nekvalitního provazu. Kůže se rozhoří bolestí, jak lano seškrábne kůži na dlani. Pokusíš se udělat další přítah, ale lano lepí, štípá a pálí. To proto, že se do něj zadřela tvá pokožka a nyní se ho dotýkáš čerstvou kůží a masem. Znovu ti lano podklouzne, a to už tvé dlaně nevydrží. Pouštíš se a propadáš se do temnoty. když se po dopadu ozve křupnutí, tvá kolena se rozkřičí do ticha. Tohle už nerozchodíš. Tvé slzy bolesti se vpíjejí do prachu podlahy stejně jako tvé sny o útěku.