Přes ztichlé a suché sprchy se rychle dostáváš na schodiště do šaten. Ani zde nenarazíš na nejmenší překážku. Kdo by hlídal prázdné skříňky a miliony litrů vody? Jen blázen, anebo někdo, kdo k tomu má pádný důvod.

Utíkáš po schodech vybuzený adrenalinem, který pumpují tvé žlázy do krevního oběhu. Bereš schody po dvou, pak po třech. Na plošině tě šipky směřují k pokladnám nebo do zázemí. K pokladnám určitě nechceš, protože loupit jsi zrovna nepřišel. Zamíříš proto do zázemí. Prokličkuješ malým prostorem s jakousi recepcí a hned za ní už vidíš dveře, které tě jistě zavedou do důležitějších částí této obří budovy. Všechen stres z tebe opadne, jakmile otevíráš dveře a zíráš do chodby se vkusným červeným kobercem.C11a12a