Chodba tě lákala víc než nějaká cela. Hlavním důvodem však nebyla nedůvěra k uzavřeným místnostem, ale malé záblesky sotva zřetelného světla velmi velmi daleko. Takové malé světýlko může být bludička, která tě zavede do nekonečných možností chodeb tohoto podzemního sarkofágu, ale také tě může přivést k možná jediné cestě ven.
A skutečně. když dojdeš až ke zdroji onoho drobného blikání, zjistíš, že je to světýlko na panelu ovládání dveří. A dokonce jsou dveře otevřené. Někdo asi nepředpokládal, že by to mohl být problém.
Vstoupíš do místnosti, které se tvé cele ani v nejmenším nepodobá. na jedné ze stěn visí desítky obrazovek, které jsou nyní zhasnuté. Pod nimi na stole leží štosy papírů. všechna mají hlavičku s velmi prazvláštním logem. Zběžně je prohlédneš, ale nic zvláštního nenajdeš. Jde o běžnou denní agendu, vzkazy, objednávky kontrol a výpisy služeb. Na stěně visí hodiny, na kterých za chvíli bude odbíjet třetí hodina ráno. Odhaduješ to podle toho, že všude je tma a ani zde nikdo neúřaduje.
Rozhlédneš se. Určitě tu musí být něco, co tě dostane ven z tohohle zámku hrůzy. V papírech nic, šuplíky jsou také prázdné nebo zamčené. Ale na jednom ze stolů se náhle rozsvítí jedna z obrazovek. Možná to bude tím, jak jsi zavíral šuplíky. Jeden z nich musel něco spustit, něco zapnout či probudit.
Přejdeš k rozsvícené obrazovce, na jejíž ploše svítí velké logo jako dva propletené klikyháky. Dotkneš se obrazovky a pod tvými prsty se logo změní v příkazové okno, které se tě ptá, zda se chceš připojit k systému.