Při pohledu na oranžový pruh u stropu se ti vybavují nejasné vzpomínky. Jsou útržky, které nemají žádnou logiku a místo toho, aby ti dávaly smysl, jen všechno komplikují. Zaženeš je a soustředíš se na svůj úkol. Svůj úkol?
Připadá to to nějak povědomé, ale taky vtipné. Máš nějaký úkol, jistě, proto jsi tady. Ale časem se proměnil a nyní je tvým úkolem odsud uniknout. Možná, až se ti utříbí vzpomínky a tělo tě přestane bolet, vrátíš se a svou rozdělanou práci dokončíš.
Co ale může být tvou prací? Jistě to bude něco důležitého, máš na sobě uniformu zřejmě z kvalitního materiálu. Ještě zjistit, kde vůbec jsi.
A v tom ti pomůžou trubky, které se na chvíli ponoří do betonového stropu, ale za krátko se zase vynoří. Následuješ je se slepou důvěrou a ta se ti vyplácí. Trubky se ztratí ve stropě ještě naposled a již se nevynoří. Před tebou se však otevírá místnost, kam jistě směřovaly.
Otevřeš nezamčené dveře a vstoupíš do nevelké místnosti čtvercového půdorysu. Na stěně po tvé levici se nachází množství vodovodních trubek a na mnohých z nich jsou velké kovové kohouty. Po pravé straně je těžkým zámkem opatřená skříň s nářadím a všude kolem ní na stěnách jsou vylepené informační letáky. Velmi rychle je prohlédneš a na každém z nich si všimneš malého loga ve tvaru letící orlice.
Zkusíš zalomcovat dveřmi nářaďové skříně, ale ty nepovolí. Co teď? Nervózně se rozhlížíš a hodnotíš svoje možnosti.