Víko se pod tvými prsty snadno poddá a za chvíli povolí. Jenže když se ho pokusíš uvolnit, samo náhle odpadne a za velkého rachotu se zřítí na zem. Ostrý a pronikavý zvuk zaplní místnost. Srdce ti poskočí uleknutím.
Když se trochu uklidníš a dostaneš zběsilé srdce zase pod svou kontrolu, objevíš před sebou zející otvor. jeho velikost je tak akorát pro muže střední postavy. Vlhkost a drobné potůčky vody se pomaličku objevují kolem otvoru a stékají po trubce na zem, kde vytváří nové malé jezírko.
Strčíš do trubky hlavu. je tam tma, ale při pohledu vzhůru je vidět světlo. Trubka nemůže vést úplně daleko. Bazén se nachází nejvýše čtyři metry nad tebou. To sice není na dosah ruky, ale také to není nedosažitelně daleko.
Nasoukáš své ruce za hlavou, pak trup, a nakonec se pokoušíš nohama vměstnat do trubky. Zní to šíleně a asi to šíleně i vypadá. Uvnitř trubky se cítíš velmi stísněně a chvílemi tě přepadají návaly paniky. Rukama a nohama se zapíráš do strana a pomalu šplháš. Cítíš, jak se ti vlhkost nasává do kombinézy.
S vypětím sil rukou nahmatáš vrchol trubky. Zachytíš se tenké kovové mřížky a přitáhneš se k ní. Před tebou se nyní rozkládá prázdný bazén jako na dlani. Udeříš několika prudkými pohyby do mřížky a ta povolí. netrvá dlouho a stojíš na dně bazénu. Jsi sice celý mokrý, ale dokázal jsi to bez větší újmy na zdraví.
Rychle přeběhneš k žebříku a vyškrábeš se po něm z bazénu ven. Před tebou leží celá plovárna a z ní vede hned několik cest.
Bez zaváhání se vrhneš k hlavním proskleným dveřím, za kterými vidíš rozlehlé parkoviště.