Když si strážný sedá na svou rozvrzanou židli, stojíš už přitisknutý ve vzdálené chodbě, která je vlastně pokračováním té původní. Slyšíš, jak si strážný mumlá pro sebe a hlasitě říhá. Chvilku stojíš přitisknutý ve stínu a pozoruješ výklenek. Vypadá to, že si tě nevšiml. Tenhle tah ti vyšel.
Pomalu se suneš podlé stěny dál do temnoty a přitom přemýšlíš, kam chodba může vést. Zdá se ti, že vlhkost ze stěn pomalu mizí a hlína že je jaksi víc ušlapaná. je patrné, že se tudy často chodí. Ze vzduchu také zmizel jakýsi nádech plísně a vystřídali ho vůně mnohem libovější.
Až náhle z ničeho nic chodba končí. Zjeví se před tebou cihlová zeď a v ní pevné dřevěné dveře. Dveře jsou zavřené na petlici, ale na ní nevisí žádný zámek. Asi se nikdo nebojí, že by strážní nedělali svou práci dobře.
Nadzdvihneš těžkou petlici a dveře se se skřípěním pootevřou. Zapáčíš, abys vytvořil škvíru, kterou jsi schopný se protáhnout dovnitř. A když tam nakonec staneš, ovane tě vůně bohatství. necítíš ani nevidíš zlato a drahé látky, ale koření a sušené maso.
Větracími okénky sem dopadá měsíční svit a osvěcuje háky se sušeným masem a balíčky různého koření, které visí na dřevěných hrazdách.
Jako by ses ocitl na návštěvě ve svém dětství. Ty vůně moc dobře znáš. Heřmánek, koriandr, kurkuma a mnoho dalších. To vše na pozadí nasládlé vůně sušeného masa.
Ani dlouho neváháš a vrhneš se na kus pěkně vysušeného hovězího. Odloupneš z něj tlustý proužek a hladově si ho strkáš skoro až do krku. Jako když se krmí husy. Sůl tě příjemně pálí na jazyku, kouřová chuť masa ti zaplní ústa, krk, žaludek, a nakonec se krví rozvede po celém těle. Jako bys byl plný hašiše.
Po chvíli zuřivého hltání ukojíš svůj hlad. Tělesné potřeby se náhle zcela promění. Hlad vystřídá pocit bezpečí. Už je ti zcela jasné, že jsi se ocitl ve skladu potravin, který musí být někde pod kuchyní. Upřímně tě překvapilo, že je sklad tak daleko od jakékoliv přístupové cesty a ti, kdo sem nosí všechny ty zásoby, musí mít dobrou fyzičku. Anebo jen nemají na výběr.
Nejdřív práce, pak koláče, říkají mudrcové. Trochu sis to obrátil, a proto je teď čas na tu práci.